Angel (1990) 

„Mám strach,“ zašeptala Angelova matka. Byla schoulená do klubíčka za novou hnědou pohovkou s velkými, měkkými polštáři. Cítil květinovou vůní jejího parfému, vůni kůže na pohovce, pot svého otce a pach moči, která mu pod kalhotami stékala po pravé noze. „Drž hubu, jen kluka rozrušíš,“ houkl na ni otec a podal Angelovi Colt ráže 45. „Pokud někdo vejde do těch dveří, střel ho do nohy,“ řekl.

Mluvil drsným hlasem, který používal, když se bavil s chlapy z gangu. Tmavé oči se mu leskly jako olovo. Tváře měl rudé vzrušením. Angel pocítil ve svých drobných bílých dlaních váhu černé kovové zbraně. Ve tváři šestiletého chlapce se zračilo potěšení, že je součástí celé té hry dospělých. V žaludku cítil současně strach a vzrušení. Na dveře někdo začal bušit pěstí, ve stejném rytmu, jak tlouklo Angelovo srdce. Rány přehlušily všechno ostatní. „Policie! Otevřete, nebo budeme muset vylomit dveře!“

Lesklá pistole vypadala v Angelově ruce dobře, i když ho začalo bolet zápěstí, jak se ji snažil držet co nejpevněji. Jeho malé baculaté prstíky sotva dosáhly na spoušť, i když držel pistoli oběma rukama. Říkal si, jaké to asi bude, střelit policajta do nohy? Bude všude kolem stříkat krev jako v zombie filmech? Bude se mu líbit, jak policajt naříká? Nebo se mu podaří trefit jen žárovku na stropě? Jednou ho hrozně rozčílila jeho sestra, tak si vzal tátovu pistoli a vystřelil. Překvapilo ho, jakou má pistole sílu – trhla jeho malými pažemi prudce vzhůru. Kulka dodnes vězela v popraskaném červeném stropu mezi lustrem a rudou skvrnou od krve. „Dobře, chlapče!“, řekl otec. Angelovi se třásly ruce, jak se snažil zmobilizovat všechny síly, aby se zachoval jako chlap. Policie ten den do bytu nevtrhla – neměla k tomu soudní příkaz.

Druhý den ráno připravovala matka Angelovi věci do školy. Měla rudé a opuchlé oči. Obrovská modřina na její tváři svědčila o tom, že musela dostat pořádnou ránu. Jakmile ji Angel uviděl, okamžitě vyndal z lednice mražený hrášek. „Neodcházej, mami,“ řekl a matka začala znovu plakat. Angel slyšel otce, jak vyhrožuje, že je oba zabije, pokud toho matka nenechá. Křičela na něj, že od něj odejde a Angela vezme s sebou. Slyšel, jak její hlava narazila o stěnu, a věděl, že ji otec právě drží pod krkem. Dělal to docela rád. Pořádně někoho chytit za krk. Jako kuře. Nohy se kývaly, ruce škubaly, oči se vypoulily. Jednou otec říkal, že rád čeká do chvíle, kdy se jeho oběti skoro vypoulí oči. Smál se představě, že by to někdy přehnal a zašel příliš daleko. Ten den měl Angel šesté narozeniny.